Dotace a peníze. Magická formule, která zní téměř všude. Město je bohužel omezeno prostředky ze svého rozpočtu. Na další investice může dosáhnout pouze, pokud seženeme„další“ peníze.
Tomu by ale měla předcházet fáze, kdy si musíme určit, co chceme v České Třebové zlepšit. Následně hledat zdroje financování.
Je před volbami a všude je slyšet, co vše se vybuduje a postaví.
Nedávno bylo projednání rozpočtového výhledu na 4 roky. Pokud se na tuto tabulku podíváme, vidíme, že mandatorní výdaje města jsou velké a na investice zbývá velmi málo. Je potřeba zhodnotit, zda všechny výdaje jsou nutné. Pokud se na mandatorních výdajích povede ušetřit, tak tyto zdroje použít jinde.
Na začátku je třeba si ujasnit, na co peníze potřebujeme a následně vypracovat podrobný projektový záměr. Projekt by měl mít přesně specifikovaný cíl, logickou strukturu. Dále bychom měli vědět, na jaké cílové skupiny je zaměřen. Velkou pozornost je třeba věnovat rozpočtu a promyslet financování projektu. Obce mohou získat dotace z různých úrovní veřejných rozpočtů (např. ze státního rozpočtu, státních fondů, z rozpočtu krajů apod.) a představují hned po daňových příjmech druhý nejvýznamnější podíl na financování aktivit obcí. Dotace se poskytují buď na investiční, nebo neinvestiční účely. Pro většinu obcí má úspěch při získávání dotací zásadní vliv na uskutečňování investičních záměrů.
Stejně jako ve všech oblastech života, hraje dostatek či nedostatek finančních prostředků velkou roli. Ani u obcí tomu není jinak. Nízké rozpočty, se kterými jsou zejména malé obce nuceny hospodařit, často vystačí pouze na pokrytí základních mandatorních výdajů. Na případný rozvoj obce, zkvalitnění základní infrastruktury, řešení životního prostředí, rozšiřování kulturní a sportovní nabídky obcím často nezbývají potřebné finanční prostředky.
Jak tedy na některé věci?
Ve chvíli, kdy sazby bank a ceny nemovitostí prolamují rekordy, může být družstevní bydlení cesta, jak „bydlet ve vlastním“. Výhodou družstevního bydlení je nižší cena, nevýhodou skutečnost, že banka na družstevní byt nepůjčí. Celému družstvu už ale ano. Tomu navíc po sjednané době přejde pozemek a a družstevníci bydlí ve vlastním. Další výhodou pro trh s bydlením je, že družstevní byty jsou nevhodné na investice, protože podnájem družstevního bytu vyžaduje souhlas družstva, které může říct „ne“. Zabrání se tak třeba převodu podílu družstva na cizince nebo právnickou osobu.
Je i k řešení nechuť developerů podílet se s městem na investicích do infrastruktury a občanské vybavenosti. Město například povolí výstavbu, developer vydělá, ale kdo zaplatí komunikace, osvětlení atd.? My všichni.
Tento problém některá města řeší. Nedávno zavedla například Praha tzv.“ kontribuce”. Ty jsou jasným signálem: „Dovolíme ti stavět, ale za přesně daných podmínek.“. Například přestavba„Hoteláku“ na Novém náměstí je sice z pohledu nových bytů lákavá a určitě má své nájemníky, ale kde je nějaká smlouva o vybudování parkovacích ploch, nebo alespoň participaci při jejich budování? Navíc není jasné, kde by mohla parkoviště vzniknout. Toto vše by mělo být určeno již ve fázi projektu. My bychom rádi, aby kontribuce měly podobu poskytnutí bytů do městského vlastnictví. Ty pak město využije v rámci své sociální politiky nebo jako pobídku pro profese, které jsou potřeba (učitelé, lékaři, policisté apod.).
Zavedením kontribucí se zmenšuje prostor pro korupční chování a tlak developerů na vedení města při schvalování změn územního plánu. Jsou totiž jasně dané a dopředu známé. Lze jimi ošetřit a vyjednat, jak developer po výstavbě přispěje k celkovému rázu okolí, např. lavičky, výsadba, hřiště, koše apod. Zní to velmi logicky, bohužel však k takovým kontribucím v minulosti nedocházelo. Jsou to nástroje, jak s prakticky nulovou investicí pozvednout veřejný prostor.
Další model, jak podpořit nájemní bydlení: developer, banka, soukromý subjekt se domluví s městem a na vhodném místě zafinancuje stavbu nájemního bydlení. Pozemek město dlouhodobě pronajme a dostává nájem. V tomto objektu poté nabízí dlouhodobě nižší nájemné a využívá, použije vybrané prostředky. Je možné jej tudíž opět využívat pro uplatňování sociální politiky. Zisk plynoucí z tohoto modelu se pak v ideálním případě vrací na další výstavbu.
Možné dotační oblasti, ze kterých lze ku prospěchu našeho města čerpat, jsou opravdu široké. Týkají se podpory terénních pracovníků pro potřebné skupiny, rozvoje sociálních oblastí, podpory vzdělávání pracovníků v podpůrných organizacích a mnoha dalších. Ve spolupráci s krajem lze využít odborné pomoci expertů a zaměřit se na zanedbaná témata, kterým nejen z důvodu sociálně vyloučené lokality v České Třebové dlouhodobě čelíme. Aby se mohly dít změny a posuny kupředu, často bývá prvním krokem připustit si, že problém existuje, že na něj sami nestačíme. Je nutné hledat inspiraci mezi zkušenými ve svém oboru, získat nadhled nad situací, pojmout problém komplexně a hledat řešení s výhledem do budoucnosti tak, aby se oblasti prolínaly, spolupracovaly mezi sebou a vznikal smysluplný ucelený projekt rozvoje našeho města. Hasit lokálně akutní požáry bez ohledu na potřeby zítřka si nemůžeme dovolit.